Evropský ústav práva a soudního inženýrství

Podjatost znalce

 

Znalec je osobou, která prostřednictvím svých odborných znalostí (v oboru, pro nějž byl ministrem spravedlnosti nebo předsedou krajského soudu jmenován znalcem) posuzuje skutečnosti, které mu byly ,,státním orgánem,, (orgánem veřejné moci) určeny (při ustanovení znalcem v jednotlivé věci nebo později v průběhu příslušného řízení), a ve znaleckém posudku sděluje ,,státnímu orgánu,, (orgánu veřejné moci) subjektivní výsledek svého posouzení.

 

Byl-li znalec ustanoven v jednotlivé věci ,,státním orgánem,, (orgánem veřejné moci) a podal-li proto tomuto orgánu veřejné moci znalecký posudek, nelze znaleckou činnost pokládat za projev jeho osobního zájmu. Vzhledem k tomu, že znalce ustanovil ,,státní orgán,, že znalec byl povolán k podání posudku v příslušném řízení a pro účely řízení (znalecký posudek slouží jako jeden z důkazů pro zjištění skutkového stavu věci) a že jde o úkon odborníka, nezávislého a vzhledem k jeho poměru k věci, k orgánům provádějícím řízení, k účastníkům nebo jejich zástupcům nepodjatého, má znalecká činnost veřejnoprávní povahu a slouží k dosažení účelu příslušného řízení vedeného před takovým orgánem.

 

Na tomto závěru nic nemění ani to, že znalec vykonává svou činnost za úplatu [právo znalce na odměnu a náhradu hotových výdajů se neřídí ,,dohodou,, ale určuje ji - jak je zřejmé zejména z ustanovení § 17 až 19 zákona č. 36/1967 Sb. a z vyhlášky č. 37/1967 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) - ,,státní orgán,, podle stupně odbornosti potřebného k provedení úkonu a podle množství účelně vynaložené práce] a že proto může být z pohledu obchodního nebo daňového práva pokládána za podnikání nebo jinou výdělečnou činnost, neboť po znalcích se nepožaduje (a ani nemůže ,,žádat,,), aby znaleckou činnost vykonávali ,,na svůj účet,, a posuzování jejich jednání jako podnikání nebo provozování jiné výdělečné činnosti nemá vliv na veřejnoprávní povahu samotné znalecké činnosti.

 

Činnost znalců povolaných k podání znaleckého posudku pro účely příslušného řízení ,,státním orgánem,, je třeba důsledně odlišovat od podávání posudku znalcem na základě dohody s osobou, která si posudek ,,objednala,, kdy posudek neslouží potřebám žádného řízení před orgánem veřejné moci, a kdy jde nepochybně o soukromoprávní činnost znalce.

 

Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 21 Cdo 845/2013, ze dne 14.1.2014

 

 

Redakce EUPSI

 

 

Kurzy a programy

Vzory smluv

Seznam autorů

Seznam znalců

Věda a výzkum

Student

Právní rady

Citační index

Znalecké obory

Aktuality

Aktuality

Judikatura

Vzdělávání

Věda a výzkum

Věda a výzkum

Věda a výzkum

Vzdělávání

Vzdělávání