Poradenství

Evropský ústav práva a soudního inženýrství

Rodinné právo lze vymezit jako soubor právních norem upravujících osobní a majetkové vztahy mezi členy rodiny. Pojem rodina je v právních předpisech jen zřídkakdy definován. Pramenem českého rodinného práva byl zákon o rodině, od 1. ledna 2014 je v souvislosti s rekodifikací českého soukromého práva rodinné právo zahrnuto v novém občanském zákoníku.

 

Rodinné právo je právním odvětvím tradičně řazeným mezi soukromé právo. Historicky se vyvinulo vydělením z obecného práva soukromého, tedy z práva občanského. Liší se především užším předmětem právní úpravy a jinou metodou právní regulace.

 

Na rozdíl od občanského práva je možné vymezit rodinné právo jako souhrn právních norem upravujících vztahy výrazně osobní povahy a s nimi spojené vztahy majetkové. Rodinné právo si zapojení veřejné moci zachová i nadále, což mu propůjčuje specifické postavení soukromoprávního odvětví s přinejmenším neopominutelnou ingerencí práva veřejného.

 

 

Základy a principy rodinného práva:

 

Na rozdíl od občanského práva je možné vymezit rodinné právo jako souhrn právních norem upravujících vztahy výrazně osobní povahy a s nimi spojené vztahy majetkové. Rodinné právo si zapojení veřejné moci zachová i nadále, což mu propůjčuje specifické postavení soukromoprávního odvětví s přinejmenším neopominutelnou ingerencí práva veřejného.

 

 

Princip blaha dítěte

Princip rovnosti subjektů rodinného práva

Princip vzájemné pomoc

 

Obchodní právo je soubor právních norem především soukromého práva upravující postavení obchodníků (podnikatelů) a vztahy, do nichž obchodníci (podnikatelé) vstupují (včetně vztahů, na jejichž druhé straně stojí neobchodníci).

 

Konkrétně se jedná zejména o úpravu obchodních společností, obchodního rejstříku, obchodních knih (účetnictví), obchodů, smluv mající obchodní povahu (například pojištění, bankovní smlouvy, komisionářské smlouvy, obchodní zastoupení, přepravní smlouvy, obchody s cennými papíry), směnek a dalších cenných papírů, nekalé soutěže, kapitálového trhu, průmyslového vlastnictví.

 

V letech 1992 až 2013 byl hlavním pramenem československého a následně i českého obchodního práva obchodní zákoník, který byl nahrazen zejména zákonem o obchodních korporacích (korporátní právo) a v oblasti závazkového práva novým občanským zákoníkem.

 

Mimo hlavního pramene se v tehdejším období subsidiárně používal občanský zákoník, případně obchodní zvyklosti a  nebylo-li jich, pak zásady, na kterých obchodní zákoník spočíval. Systém obchodního práva zahrnuje obecnou a zvláštní část.

 

 

Obecná část upravuje například:

právní postavení podnikatelů g jednání a účetnictví podnikatelů g obchodní firmu a práva na označení g obchodní rejstřík

Kurzy a programy

Vzory smluv

Seznam autorů

Seznam znalců

Věda a výzkum

Student

Právní rady

Citační index

Znalecké obory

Aktuality

Aktuality

Judikatura

Vzdělávání

Věda a výzkum

Věda a výzkum

Věda a výzkum

Vzdělávání

Vzdělávání